Pošumavské město Volyně leží na řece Volyňce asi 11 km od okresního města Strakonic v nadmořské výšce 461 m.

Město vzniklo u brodu přes Volyňku jako knížecí hradiště někdy v 9. - 10. století našeho letopočtu. Samostatná obec je v historii doložena již v roce 1271. Tehdy byla v majetku pražské kapituly a již roku 1299 se stala městem. V první polovině 14. století bylo město kolonizačním střediskem volyňského újezdu a získalo řadu práv, mezi nimi i právo vařit pivo. V 15. a 16. století došlo ve městě k rozvoji řemesel a chovu ovcí, jeden z nejdůležitějších příjmů plynul městu také z dovozu soli do Čech. Po odklonu nejdůležitějších obchodních cest od města v 17. a 18. století se hospodářský růst města zastavil. Četné požáry, které Volyni v této době postihly, poškodily její středověký ráz.

Město, které se původně skládalo ze dvou částí, má dodnes dochována dvě náměstí. Na horním náměstí stojí původně renesanční radnice z let 1501-1529.
Uprostřed horního náměstí stojí mariánský sloup vztyčený zde v roce 1760. Nedaleko odsud byla v roce 1839 vystavěna empírová židovská synagoga.
Na vršku severně od náměstí je dobře zachovaná gotická tvrz postavená na místě knížecího hradu. Dnes je v jejích prostorách umístěno městské muzeum.
Současně s tvrzí byl v jejím těsném sousedství založen kostel Všech Svatých, který byl v letech 1460-1505 rozšířen na síňové dvoulodí s nestejně širokými loděmi.
Na vrchu Malšička na jižním okraji města stojí hřbitovní kostel Proměnění Páně. Byl postaven podle návrhu V. Vogarelliho v letech 1580-1618. Prostor kostela, od něhož je pěkný výhled na město, je sklenut hřebínkovými klenbami.
Na tzv. Děkanském kopci je židovský hřbitov založený před rokem 1724 s bohatě zdobenými náhrobními deskami.

Významným rodákem města Volyně je český národohospodář Josef Kaizl. Pocházeli odtud i architekt Josef Niklas a literární kritik Antonín Matěj Píša.

Asi 2 km jihozápadně od Volyně leží víska Zechovice, v níž zůstal dochován ucelený soubor lidové architektruy, tzv. selského baroka z poloviny 19. století.