Nedaleko vrcholu Boubína se rozprostírá komplex původního jedlobukového porostu s příměsí smrčin, známý jako Boubínský prales. Tento prastarý les zde byl zachován přičiněním lesmistra Johna. Tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg vyhověl jeho naléhání a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak po Žofínském pralese a Hojné Vodě další pralesní rezervací v Čechách.
Velká vichřice roku 1870 však značnou část porostů v nově vyhlášené rezervaci poničila. Nepoškozená zůstala pouze část pralesního prostoru o ploše necelých 50 ha. Po zestátnění šumavských lesů v roce 1933 bylo toto území vyhlášeno státní přírodní rezervací. V poválečném období byla výměra rezervace několikrát měněna a nakonec rozšířena na dnešních 666 hektarů. Vlastní jádro rezervace je veřejnosti nepřístupné. v minulosti totiž množství turistů, kteří si chtěli prales prohlédnout, sešlapem vážně poškodilo kořeny stromů, ty uschly a podlehly větru nebo lesním škůdcům.
Stejný osud postihl i tzv. "Krále smrků". Tento mohutný strom, který dosahoval výšky 58 m a obsahoval na 30 m krychlových dřevní hmoty, padl v prosinci 1970. Tehdy bylo přijato rozhodnutí o tom, že jádro pralesa s největšími stromy a dalšími přírodními zajímavostmi bude veřejnosti nepřístupné.
Naučná stezka Boubínský prales
V roce 1979 byla okolo jádra pralesa vybudována Naučná stezka Boubínský prales. Okružní stezka vede po obvodu nejzachovalejší části pralesa po lesních cestách. Na devíti zastaveních asi 5 km dlouhé trasy s výškovým rozdílem 190 m přibližuje návštěvníkům zajímavá místa rezervace a seznamuje je s flórou a faunou tohoto cenného území.
Výchozím místem a prvním zastavením naučné stezky je Boubínské jezírko, známé také jako jezírko U pralesa. To bylo uměle vytvořeno na toku Kaplického potoka. Vodní nádrž sloužila jako zásobárna vody pro plavení dřeva z vyšších boubínských poloh. Má rozlohu 0,37 ha a je hluboké až 4 m.
Z nejzajímavějších zastavení na trase stezky připomeňme alespoň Chůdový smrk, zastavení u Krále smrků nebo Lovecký chodník.