Hrad Strakonice je jedním z nejstarších kamenných hradů u nás. Stojí ve stejnojmenném městě na levém břehu řeky Otavy nad soutokem s říčkou Volyňkou.

Strakonický hrad vznikl zřejmě ve 13. století. Patřil Bavorům ze Strakonic, kteří již v polovině 13. století darovali část hradu rytířskému řádu johanitů. Strakonice se staly sídlem velkopřevorů řádu, postupně ovládli celé strakonické panství a od roku 1402 jim patřil celý hrad. Pro město získali řadu privilegií, jež neměly ani Horažďovice, určené původně za správní středisko strakonického panství. Johanité hrad vlastnili až do 20. století.
Již při stavbě hradu v letech 1220 - 1235 se předpokládalo spojení panské části s klášterem. K nejstarší části hradu patří románsko-gotický kostel svatého Prokopa, částečně barokizovaný počátkem 18. století, dále ambit a kapitulní síň s freskami ze 14. století.
V jihozápadním nároží druhého nádvoří stojí tzv. Panský dům - původně gotický hradní palác, jenž byl renesančně přestavěn. Palác je chráněn ze západu hradbou s věží zvanou Rumpál ze 13. století. Věž má na vnější straně břit, který na rozdíl od jiných věží s břitem je vytvořen seříznutím z hmoty věže. Tím vznikl místo zpevňovacího článku naopak nejslabší článek opevnění. Křídlo mezi palácem a kapitulní síní bylo trvalým sídlem velkopřevorů řádu.