Město Týn nad Vltavou leží na řece
Vltavě nedaleko jejího soutoku s řekou
Lužnicí na počátku vzdutí
Orlické přehradní nádrže. Nachází se 30 km severně od okresního města
Českých Budějovic v nadmořské výšce 356 m.
Týn nad Vltavou je jedním z nejstarších sídlišť v jižních Čechách. Názvem "týn" byla označována plotem hrazená místa před zakládáním měst. Už ve 12. století (snad již v 10.) tu byl opevněný dvorec pražských biskupů, pod nímž existovala trhová a farní osada se dvěma kostely (tzv. Starý Týn), jež byla koncem osmdesátých let 13. století vypálena. Tehdy byl také na místě dvorce založen kamenný hrad a založeno nové město zvané Nový Týn. V roce 1609 povýšil císař Rudolf II. Týn na královské město. Třicetiletá válka zastavila rozvoj úspěšně se vyvíjejícího města, které bylo několikrát vážně poškozeno požárem a dvakrát vydrancováno. Jeho největší rozmach tak nastal až po roce 1945.
Město bylo založeno okolo pravidelného náměstí, na němž zůstalo do současnosti zachováno několik renesančních měšťanských domů. V jeho západní části stojí radnice, původně renesanční, přestavěná po požáru v roce 1796 ve stylu jihočeského lidového baroka.
Severní stranu náměstí uzavírá raně barokní arcibiskupský zámek z roku 1699. V jeho prostorách je umístěno Městské muzeum s expozicemi keramiky, vorařství, loďařství a loutkařství.
Významnou dominantou náměstí je původně raně gotický
kostel svatého Jakuba
z doby kolem roku 1279. Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostel svatého Víta.
Z bývalého hradu se do současnosti dochovaly jen nepatrné zbytky v dnešním parku na návrší nad městem. Zajímavostí parku je přírodní divadlo s otáčivým hledištěm.
Významným rodákem z Týna nad Vltavou byl básník Antonín Jaroslav Puchmajer. Připomíná ho pamětní deska na domě č. 246 v Puchmajerově ulici.