MĚSTSKÝ ZNAKČESKÝ KRUMLOVPlán centra města

Český Krumlov je považován za jedno z nejkrásnějších českých měst. Pro svůj jedinečně dochovaný komplex středověkého města byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a vyhlášen městskou památkovou rezervací, po Praze druhou nejvýznamnější u nás. Neméně známý a krásný je také zdejší stejnojmenný zámek.
Město leží v malebné poloze na svazích údolí nad meandrujícím tokem řeky Vltavy 25 km jižně od Českých Budějovic.

hrad a zámek Český Krumlov
Původně zde stával na ostrohu nad řekou Vltavou na jejím levém břehu raně gotický hrad, založený v první polovině 13. století při obchodní cestě do severorakouského Lince. V jeho podhradí vzniklo malé městečko zvané Latrán. Ve druhé polovině 13. století bylo na protějším břehu založeno město nové (dnes Staré Město).
krumlovské panorama se zámeckou věží a s věží kostela svatého Víta
Počátkem 14. století přešlo panství do majetku Rožmberků, kteří Krumlov učinili centrem a správním střediskem rozsáhlého území zahrnujícího většinu jižních Čech. Za jejich vlády, trvající na 300 let, město dosahovalo obrovského hospodářského, stavebního i kulturního rozvoje, který vyvrcholil ve druhé polovině 16. století. Tehdy město získalo svůj renesanční ráz, jenž mu vydržel až do současnosti. V roce 1611 byl Český Krumlov poničen při vpádu Pasovských. Jeho pozdější vývoj již nepřinesl takový rozmach, díky určité stagnaci se však dochoval jeho středověký ráz až dodnes.

Staré Město s kostelem svatého Víta
Nejvýznamnější a nejznámější památkou Českého Krumlova je stejnojmenný zámek, tyčící se vysoko nad ohybem Vltavy. Vznikl přestavbou původního hradu, barokní a rokoková podoba mu byla dána při posledních úpravách v letech 1744-1767.
Bývalé podhradí Latrán nacházející se východně od zámku bylo v druhé polovině 14. století ještě rozšířeno o tzv. Nové Město vystavěné na nábřeží Vltavy.
Budějovická brána z Latránu Budějovická brána
Z původního opevnění, které měl Latrán s Novým Městem společné, se dochovala severovýchodní válcová bašta s jehlancovou střechou z roku 1506. Z městských bran stojí v současnosti již jen severní Budějovická brána vybudovaná koncem 16. století. Byla postavená ve stylu severoitalské renesance a je završená pětibokou věží. Nejvýznamnější památkou Latránu je minoritský klášter svatého Františka a svaté Kláry se společným kostelem Božího těla a Bolestné Panny Marie.
město s kostelem svatého Víta
Staré město bylo vystavěno na vyvýšenině sevřené smyčkou Vltavy na pravém břehu řeky. Tato část, chráněná ze tří stran řekou, byla přístupná jen z východu úzkou šíjí, která byla přehrazena hlubokým příkopem. Středem Starého Města je čtvercové náměstí, z něhož vybíhají do všech stran uličky spojené okružní cestou po vltavském nábřeží.
spojovací chodba přes Latrán (mezi minoritským klášterem, zámkem a historickými zahradami)
Právě v této části zůstalo dochováno mnoho měšťanských domů pocházejících ještě z období gotiky, většinou však renesančně přestavěných, a monumentální gotický kostel svatého Víta, výrazná stavba města.
Na Křížovém vrchu (též Kalvárie ) tyčícím se nad městem byla postavena v roce 1709 barokní kaple Panny Marie Bolestné. Od nově zrekonstruované kaple se nabízí krásný výhled na město.
V blízkosti centrálního parkoviště asi 400 m směrem na Černou v Pošumaví je možné navštívit podzemní grafitový důl.
Ve čtvrti Za tavírnou stojí přes Vltavu zajímavý krytý dřevěný most (tzv. rechle).

ulička Starého Města
Městskou památkovou rezervací prochází 3,5 km dlouhá trasa značená turistickými značkami.
V budově bývalého jezuitského semináře dnes sídlí Okresní vlastivědné muzeum. Jsou zde soustředěny sbírky připomínající historii města a jeho okolí, gotické a renesanční plastiky a také barokní jezuitská lékárna.
Významnou českokrumlovskou kulturní akcí se stal jihočeský divadelní festival, který využívá přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v zámecké zahradě.

Z významných osobností, které byli ovlivněny životem v Českém Krumlově, jmenujme spisovatele Rudolfa Kalčíka, jenž tu studoval na gymnáziu. Svá poslední léta tu dožil herec a dramatik Maxmilián Štván.


(c) Martin Bílek 1999. All rights reserved.